Proč je v nás stále aktivní touha po potěšení?

04.04.2018

NIC NEVLASTNÍME A NIC NEJSME V OKAMŽICÍCH VRCHOLNÉHO ŠTĚSTÍ ... protože zapomínáme, kdo jsme, co jsme a ztrácíme kontakt s minulostí a budoucností.

... Žádná minulost, žádné vzpomínání a unikání z reality ... žádné naděje, žádná budoucnost. Začít u SEBE předpokládá věnovat se přítomnému okamžiku ...

Proč je v nás stále aktivní touha
po potěšení?


Zřejmě proto, že v realitě všedního dne necítíme, nevnímáme potěšení tak silně jako vnímáme pocit nespokojenosti a nenaplnění.

Naše mysl, obracející se neustále k projevům potěchy, ukazuje na to, že jsme uvnitř plni utrpení a nespokojenosti.
Proto se obracíme různými směry ve snaze stavu spokojenosti a štěstí dosáhnout.
Skrze neodzkoušené i prověřené touhy a přání snažíme se dosáhnout vrcholné blaženosti.

Záblesky euforického uspokojení, které se dostavují na krátké okamžiky, mylně považujeme za trvalé štěstí.

Jestliže nás plně pohltí přítomnost, dostavují se záblesky nepopsatelného štěstí.

Minulost ani budoucnost daný okamžik nemohou přebýt.


Jen jako příklad použijme pro názornost naši chvilkovou rozkoš, kterou zažíváme při sexu.

Pohlceni hrou sexuálního vnímání se před námi vytrácí budoucnost a mizí minulost.
Jsme v zajetí přítomnosti. Není nic, co by nás z ní mohlo vytrhnout.
A právě tehdy začíná proudit energie na plné obrátky.
Inspirací k takovému proudění se stal náš partner.
Podotýkám, pouze nás dovedl k okamžikům štěstí a spokojenosti.
On sám však není jejich původcem, tvůrcem.
Pouze nám pomohl dostat se do přítomného okamžiku.
A vše ostatní bylo již dílem našeho organismu.
Pocit štěstí vzniká v nás samotných a proudí z našeho nitra.

Ale tento pocit si plně uvědomíme jen v klidu.



Pokud si však budeme i nadále myslet, že zdrojem našeho blaženého pocitu je náš partner, co se stane
s naším životem?