Spolu-cestující časopis

Drazí dovolenkující se "SEBELÉČEBNÍCI", aneb CESTOVÁNÍ s časopisem SEBELÉČENÍ...

Jsem ČASOPIS SEBELÉČENÍ a obohacuji vás svou pestrostí.
JENŽE! ... Blíží se doba prázdnin a já bych jel rád do světa!!!
Zn.: u vás lidí se tomu říká "spolucestující".

Mám k vám tři prosby:

  1. Můžete mě vzít s sebou na vaši dovolenou? Slibuji, že nebudu zlobit....
  2.  ...a vyfotit mě s vámi? Slibuji, že se budu na fotce usmívat....
  3. ...a můžete tu fotku poslat Jočerovi? Na adresu casopis@sebeleceni.com,

A tady neslibuji nic, ale pokusím se Jočera přemluvit, aby nás zveřejnil v některém z příštích čísel časopisu, ať vidí i ostatní, kam jsem si vyjel ....

Zn.: Najde se NĚKDO, kdo mi splní moje tři PŘÁNÍ?

Děkuji, váš časopis Sebeléčení

Srdečné pozdravy z Vietnamu zasielajú dobre vyladení Baníkovci a ja. A foto je ukážkou ako ladenie priťahuje.

Váš Časopis na cestách.

... Vinné sklepy tak voní ... line se z nich krása zrání a sklízení ... Děkuji, že se mnou cestujete,
jinak bych se sem ani nepodíval.
Dlouhý čas jsem s vámi putoval po zemích blízkých i vzdálených, po naší zemi i v cizině. Ale poslední dobou mi byla zima. A protože moc rád chodím na kurzy Jočera, byl jsem na jednom, kde nám říkal, zcela nečekaně, kolik kdo můžeme vypít alkoholu, aniž by nám to zdravotně uškodilo. A mně bylo řečeno, že můžu vína bílá i červená. Tak určitě uhodnete, kam do tepla putovala moje cesta. Váš časopis ...

Tak jsem si vyjel do Slovenského krasu, kde jsem si užíval pár slunných dní a kochal se nádhernými výhledy. Každé ráno jsem si zacvičil s děvčaty před jedním domkem v Krásnohorskej Dlhej Lúke (většina místních domů je postavená v tomto stylu). Prošel jsem Zádielskou tiesňavou, na pastvinách Silické planiny jsem prohnal pasoucí se stádo kraviček a oveček.
Vlky ani medvědy jsem nepotkal. Žízeň jsem hasil vodou z pramínků nebo čajem z čerstvě nasbíraných bylinek. Společně s ostatními účastníky jsem plnými doušky vychutnával místní Šariš a Corgoň. Pokecal jsem i maďarsky...

Váš časopis Sebeléčení

Ahojte, lidičky, tady časopis Sebeléčení!

V minule jsem vás prosil, ať mě přibalíte na prázdniny s sebou na dovolenou a vyfotíte mě. A prázdniny ještě ani nezačaly a já už CESTUJU! Netušil jsem, že to napoprvé bude hned tak daleko: byl jsem totiž v PERU.

Rád cestuju, to ano, ale najednou jsem si před cestou uvědomil:

  • že nerozumím jejich řeči - mluví tam španělsky, kečuánsky a ajmarsky (to jsem si nastudoval dopředu)
  • že se možná bojím létat letadlem
  • že když jsem někde poprvé, jsem nesmělý a mám trochu strach, jak mě přijmou
  • že se moc těším do bývalé říše Inků
  • že možná uvidím na vlastní oči jezero Titicaca, vysoké hory Andy, hlavní město Limu, prales a kdo ví, co dalšího
  • že se moc těším na tamní kulturní tradice, hudbu, jídlo ...
No a jak to dopadlo, posuďte sami! Vypadám na fotce spokojeně, ustrašeně, pohodově, šťastně ...?

A HLAVNĚ: MOC DĚKUJU za nádhernou dovolenou plnou nezapomenutelných zážitků.

... A jsem doma. U vás lidí občas slýchávám pořekadlo: "VŠUDE DOBŘE, DOMA NEJLÉPE"

Tak a teď je na vás, abyste si prohlédli mou další fotku, která je
z cest po mojí rodné zemi -z toulek po ČESKÉ REPUBLICE.

Tady to znám, tady rozumím řeči lidí a zdejší lidé romím řeči lidí a zdejší lidé rozumějí mně (tedy doufám, protože si mě kupují a čtou). Samozřejmě, že neznám všechna místa v mé vlasti.

Tentokrát jsem se dostal do blízkosti Rožnova pod Radhoštěm, takže na Moravu a užíval jsem si zdejšího sluníčka a luk.
Rožnov pod Radhoštěm leží ve Zlínském kraji. Je známý svým skanzenem "Valašské muzeum v přírodě". Taky náměstí stojí za zkouknutí. A nedaleký Radhošť se sochou Radegasta láká každoročně spoustu turistů. Název Radegast je známý ještě i z důvodu dobrého pivního moku.A jak se vám vlastně líbím na této fotografii? Jak na vás působím na mojí druhé dovolené?
To nechávám opět na vás! POZORUJTE a nechte na sebe působit pocity, barvy, teplo, zvuky atd.

VELIKÉ DÍKY za dovolenou plnou hřejivých slunečných pocitů ... Váš Časopis Sebeléčení


V Grand Canyonu

Tak už jsem byl v Rožnově. Byl jsem u jezera Titicaca, byl jsem u Peruánců. A chtěl jsem se moc podívat i za indiánama. Nejdřív jsem se styděl, ani jsem nevěděl, jestli se mám vyfotit s touhle starou zemí.
Když jsem cestoval, měl jsem spoustu času na cvičení, koukal jsem se kolem sebe, cvičil okruhy a zjistil jsem, že lidi jsou všude stejní, mají stejné problémy, stejné radosti, stejné nemoci, stejné děti, stejné jídlo jedí, stejně se baví, brečí nad stejnými věcmi a že není vůbec, ale naprosto vůbec žádný rozdíl, jestli se člověk narodí v Čechách nebo v Americe.

Jsem moc rád, že se můžu někam podívat, berte mě lidi s sebou, kam jenom můžete, a nezapomeňte se koukat očima po všem, co se kolem vás mihne, aby jste zjistili, že jsme si všude rovní ve všem.

Tak ahoj a v příště zase jinde.
Váš časopis Sebeléčení